P – předsudek
R – realita
SZŠ – Střední zdravotnická škola
VOŠ – Vyšší odborná škola
ZA – zdravotnický asistent = nyní název oboru i povolání přejmenován na praktická sestra (PS)

KOMPETENCE PO ABSOLVOVÁNÍ SZŠ

P: Zdravotnický asistent není zdravotní sestra, je to pomocná síla.
R: Dle právních předpisů je zdravotnický asistent je přejmenován na povolání praktická sestra a se svými kompetencemi patří neodmyslitelně do pracovního týmu nelékařských povolání, samostatně vykonává některé činnosti

P: Po absolvování SZŠ (obor Zdravotnický asistent)  kompetence k výkonu žádných odborných výkonů a samostatné péči o pacienta. Zdravotničtí asistenti nemohou aplikovat injekce,… dělat odborné výkony, nesmí pracovat samostatně – pracují pod přímým dohledem (“někdo u nich musí stát”). Zdravotnický asistent může jen „nosit mísy“, stlát postele a mýt nemocné. 
R: Zdravotnický asistent/Praktická sestra má své samostatné kompetence a po novelizaci zákona o nelékařských povoláních a prováděcích právních předpisů je vynecháno pracuje pod dohledem všeobecné sestry.

P: Všeobecná sestra nepracuje samostatně, musí jen plnit příkazy lékaře.
R: Všeobecná sestra má své samostatné kompetence, které jsou přesně vyjmenovány v právním předpise.

P: Zdravotnické asistenty zaměstnávají na pozici sanitáře.
R: Není to pravda, zdravotnické asistenty/praktické sestry je povinný zaměstnavatel zařadit v platové třídě podle právního předpisu, zařazení vyplývá z nejnáročnějších vykonávaných činností konkrétního pracovníka. Někteří skutečně mohou na pozici sanitáře pracovat, pokud si to sami zvolí, ale není k tomu žádný důvod. Možná jejich motivací je menší zodpovědnost a to může některým vyhovovat.

STUDIUM (VZDĚLÁVÁNÍ

P: Na SZŠ je možné získat poměrně snadno maturitu (studium není náročné).
R: I studijně nadaní žáci zde plně rozvíjí své znalosti a dovednosti.

P: SZŠ primárně připravuje na výkon povolání a absolventi nemají přílišnou možnost dalšího studia v jiném oboru.
R: Mají možnost jakéhokoliv studia např. v oblasti sociální, pedagogické, psychologické, přírodovědné, aj. Po absolvování maturitní zkoušky se absolvent může ucházet o jakékoliv další vzdělávání na vyšších odborných školách nebo na vysokých školách.

P: Zdravotnický asistent musí po maturitě dál studovat, nezaměstnají ho.
R: Není to pravda, ZA/PS může hned po maturitě nastoupit do zaměstnání jako praktická sestra– VŠUDE V NEMOCNICI HO OKAMŽITĚ PŘIJMOU. Zdravotník vystudovaný v oboru Praktická sestra je pro zaměstnavatele žádaný.

P: SZŠ a VOŠ zdravotnická nabízí pouze studium oboru ZA.
R: Na SZŠ jsou i jiné obory, např. i technicky zaměřené (laboratorní asistent, ortoptickou– protetický technik, nutriční asistent, asistent zubního technika,…). Na VOŠ jsou v nabídce např. obory Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaná dětská sestra, Diplomovaný zdravotní laborant, Diplomovaná dentální hygienistka, Diplomovaný farmaceutický asistent aj. Výběr pro studium nelékařských povolání je velký.

P: Sestry vysokoškolačky jsou vzdělávané pro vedoucí pozice.
R: VŠ nebo VOŠ vzdělání je kvalifikační studium pro různá nelékařská povolání, absolvováním studia se získává oprávnění k výkonu povolání např. u lůžka nemocného  nebo k různým činnostem v ambulantním provozu, nikoliv automaticky vedoucí pozice.

P: Nutnost VŠ nebo VOŠ vzdělání pro všechny sestry.
R: Každá absolventka, která začala studovat obor všeobecná sestra na SZŠ nejpozději ve školním roce 2003/2004 je všeobecnou sestrou. Absolvovat VOŠ a VŠ již nemusí, již získaná způsobilost zůstává nedotčena.

PLATOVÉ PODMÍNKY V REZORTU ZDRAVOTNICTVÍ

P: Ve zdravotnictví nejsou finance, v nemocnici státní si nelze vydělat dostatek finančních prostředků.
R: Chybí celospolečenská informovanost o platových podmínkách (platové zařazení – směnný provoz – benefity). Snahou, která se daří, je postupné navyšování platů nelékařským povoláním s dalšími benefity. Rozhodně jsou již nyní finanční prostředky zdravotníků konkurenceschopné v porovnání s ostatními povoláními.

P: Sestry mají malé platy.
R: Platy sester jsou srovnatelné v porovnání s ostatními povoláními. V poslední době došlo k navýšení platů. V třísměnném provozu + noční + svátky může být plat kolem 25 000. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá postupné navyšování platů nelékařských povoláním, náborové příplatky u nových zaměstnanců, stipendia při studio a různé další benefity.

POHLED LAICKÉ VEŘEJNOSTI NA ZDRAVOTNÍ SESTRY

P: Zdravotnický asistent (sestra) nedělá nic a vše, střídá v rámci pracovní doby mnoho stanovišť (pracovišť).
R: Diferenciace pracovníků (a jejich pracovní náplně) vyplývají z právního předpisu, kde jsou konkrétně u každého zdravotnického pracovníka popsány činnosti, ke kterým je kompetentní. Některé činnosti se však mohou překrývat. Vše záleží na konkrétním pracovišti, není však podmínkou, aby sestra musela pracoviště střídat.

 P: Vztahy mezi sestrami a lékaři jsou příliš osobní.

R: Kvalita pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami může být často ovlivněna negativní zkušeností s jednotlivcem. To může ovlivnit celkové vztahy na pracovišti a také hodnocení ze strany pacientů. Sexuální harašení totiž může být vnímáno i jako diskriminační, tedy s následky nerovného zacházení na pracovišti. Rozhodně se však nedá paušalizovat příliš osobní přístup všech zdravotníků, záleží zejména na chování jednotlivce, často ale evidujeme profesionální přístup a spolupráci napříč zdravotnickými povoláními. nejsou výjimkou např. přátelské vztahy mezi lékaři i sanitáři.

P: Sestry vytvářejí problematické čistě ženské kolektivy.
R: Ryze ženské kolektivy se nacházejí i mimo zdravotnictví. Není možné paušalizovat, že právě sestry nebudou mít na pracovišti bezpečné pracovní klima – spokojenost i větší výkon. Jak jsme již uvedli, vše záleží zejména na chování jednotlivce, ale častěji evidujeme profesionální přístup a spolupráci.

VYTRÁCENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE POVOLÁNÍ

P: Ryze ženské povolání / muž v profesi nelékařského zdravotnického pracovníka.
R: Muž do této profese patří, a je jeho součástí od raného vývoje ošetřovatelství. Rozhodně jsou muži vítaným prvkem v kolektivu.

P: Nejedná se o poslání, riziko žalob od pacientů (“nestojí to za to”).
R: Toto povolání bude vždy především posláním (spojené s lidskostí, altruismem) – jedná se pomáhající profesi, která je však krásná a přináší dobrý pocit z odvedené práce, zejména při získání zpětné vazby od pacientů či jejich rodiny. Pokud sestra plní svědomitě své pracovní aktivity, není důvod se obávat předem nějaké žaloby.

P: Prestižní povolání je to, kde se berou velké peníze.
R: Zajímavá práce sestry je postupně čím dál více odměňována, domníváme se, že náročnost práce vyvažuje dobrý pocit z odvedené práce, spolupracující kolektiv, příjemné mezilidské vztahy a motivace zdravotníků pomáhat. Příjemným motivem jsou spokojení pacienti a jejich osobní poděkování. Někdy zajímavá práce s příjemnými lidmi může být pro zaměstnance více motivující, nežli neosobní práce s větším výdělkem.

ČASOVÁ NÁROČNOST

P: Při třísměnném provozu je málo volna, sestry jsou stále v práci a jsou díky tomu vyčerpané, vyhořelé, deprimované.
R: Není to pravda – ve směnném provozu volna je víc, i 2 – 3 dny. Směnný provoz má svá pravidla. Důležité je, aby si zdravotníci dokázali ve dnech volna odpočinout, mít vlastní koníčky a dělat činnosti, které je baví. Zejména důležitá je motivace pro práci a dosahovat dobrého pocitu z vykonané práce.

P: Práce sestry obnáší pouze práci u lůžka a ve směnném provozu.
R: Možnost práce sestry ve zdravotnictví je velmi pestrá, kromě lůžkových oddělení může pracovat např. v ambulantním provozu, agenturách domácí péče nebo sociálních zařízeních atp.

P: Těžká fyzická práce.
R: Dalo by se říci, že záleží na skladbě pacientů na konkrétním oddělení. Důležité je fungování multidisciplinárního týmu, jedná se o pomoc ošetřovatelů, sanitářů při manipulaci s nemocným, přístrojové pomůcky k polohování a mobilizaci nemocných, vhodná organizace práce. To jsou důležité složky pro optimální pracovní podmínky.

P: Sesterská práce není čistá práce, sestra se na pracovišti nakazí chorobou.
R: Důležitá je pomoc ošetřovatelů, sanitářů, pomůcky k ošetřovatelské péči, různé ochranné pomůcky, řádná dezinfekce a sterilizace atp. Při zachování bezpečnosti práce a plnění hygienických požadavků je riziko onemocnění zdravotníků velmi nízké.

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

P: Není nutné – úplně zbytečně po tobě stále budou něco chtít – budeš se muset něco nového učit.
R: Získávání nových poznatků je samozřejmostí v každé profesi a v životě vůbec – tak i ve zdravotnictví. Navíc možností celoživotního vzdělávání mohou zdravotníci vykonávat zajímavější práci a získat tak větší vědomosti a dovednosti v oboru a získat tak nadhled a jistotu při určitých výkonech.